Jo, vy se ptáte, co je Mixed Media Art? To je prostě scrapbookingové kouzlení. I když já osobně si myslím, že scrapbooking si MMA jen půjčuje. Že je to prostě speciální výtvarný obor. Jak ho popsat? Je to hraní si s vrstvami, barvami, materiály, strukturami, detaily. Z obyčejného kousku papíru vznikne veledílo, kde všechno souvisí se vším a vše se propojí barvou či strukturou.
No, začíná to vypadat jako pojednání o MMA. :-) To byl sice původní záměr, ale u mě se to vymklo. Takže: Až se mi MMA podaří, bude článek o MMA, teď se vrátím k Citátům 2015. :-) (A kdo je zvědavý, může si vygooglit ukázky. :-)
Leden 2015
Knihy jsou pro lidi tím, čím jsou pro ptáky křídla. John Ruskin
Vybrala jsem si pro lednovou stránku fotku s knížkou. Tuto fotku jsem vybrala záměrně, protože Verunka v té době špatně usínala, měla různé smutky. Je to hodně vnímavá slečna. A usnout nad knížkou, znamenalo usnout klidně a pokojně.
Únor 2015
Bůh nás respektuje, když pracujeme, ale miluje nás, když tančíme. Les Blanc
Tanec dělá hudbu viditelnou. George Balanchine
Tuto stránku jsem dělala v době, kdy mi vůbec nebylo do tance. Prožívala jsem zatím asi největší krizi ve svém životě. Původně pracovní, ale změnila se na krizi osobní, zdravotní. Naštěstí jsem měla velkou podporu v rodině a přátelích a mohla jsem z toho vyjít vítězně. Už zase tančím, Bože, je odpověď na první citát. Jinak stránka je z výstavy Play Broumovsko - interaktivní výstavy pro celou rodinu.
Březen 2015
Slova jsou jako listy na stromě - kde je jich nejvíc, tam je nejméně ovoce. Goethe
Když jsem přemýšlela, jak zpracovat tuto stránku, využila jsem stránku, kterou jsem si uložila na Pinterest od autorky Heather Jacob. Pak jsem si hrála se slovy... Kde je nejméně slov? U němé tváře. Náš Kim a jeho výmluvné oči! Takže jsem citát zakomponovala do dekorace (je na listech) a doplnila svým dovětkem: A proto je němá tvář nejlepší přítel člověka. :-)
(Protože když je vám mizerně, tak to pozná, položí vám do klína svou hlavu a kouká na vás a neříká: Mysli pozitivně!) :-)
Duben 2015
Václav Hrabě: Déšť
Jdu sama v dešti Za řekou hřmí
Ne nevadí mi zmoklá hlava
Jen se mi zdají bláznivé sny
že prší na město voňavá tráva
Potichu si zpívám
do rytmu deště náhodná slova
o zmoklém městě
Jdu Nevím vůbec kam
a s každou kapkou
zas znova začínám.
Ne nevadí mi zmoklá hlava
Jen se mi zdají bláznivé sny
že prší na město voňavá tráva
Potichu si zpívám
do rytmu deště náhodná slova
o zmoklém městě
Jdu Nevím vůbec kam
a s každou kapkou
zas znova začínám.
Nemám moc fotek z deštivých dní, ale vzpomínám si na jeden výlet, kde nám sprchlo. Je to krásné místo v Krkonoších. Lidé tam téměř nebyli, což mám moc ráda. Jen potok, skály, lesy a moje rodina.
Květen 2015
Bylo už k ránu neony spaly,
koleje vlaků do tmy se rozbíhaly
posledním vlakem ujedem spolu
koupím ti lístek
neřeknu kam...
(Václav Hrabě)
koleje vlaků do tmy se rozbíhaly
posledním vlakem ujedem spolu
koupím ti lístek
neřeknu kam...
(Václav Hrabě)
Tady jsem jednoduše sáhla po jediné fotce vlaku, kterou jsem měla. :-) Takže poetika stranou, prostě fotka z výletu. Zároveň to byl sketch nebo lift, teď přesně nevím.
Červen 2015
Domov jsou ruce, do kterých můžeš plakat. Miroslav VálekU nás doma se moc nebrečí. Domov jsou pro mě hlavně lidé. Rodiče, manžel, děti, sourozenci. Takže jsem stránku věnovala sobě a svým dětem. :-)
Děkuji za nahlédnutí,
IlonaK2
Žádné komentáře:
Okomentovat